Já vím, že se opakuji, ale nějak se nám vytrácí pochopení banalit, třeba této: I skutečně účinný lék může mít nežádoucí účinky. Někdy mohou být nežádoucí účinky tak výrazné, že je používání léku spojeno s většími riziky, než když se nepoužívá. Někdy je to celkem očividné. Například 4 gramy metylprednisolonu by jistě spolehlivě zastavily "nachlazení", ale nežádoucí účinky by byly časté a vesměs horší než nachlazení. Nikoho proto nenapadne něco takového vůbec zkoušet v klinické studii. Někdy je to ale méně patrné - a k ostudě české medicíny dlužno poznamenat, že i pro některé "velké kluky" z fakultních nemocnic.
Poměrně novým hitem na poli levných a snadno dostupných léků na COVID je preventivně podávaná kyselina acetylsalicylová v menších dávkách, tedy běžný Aspirin, Acylpyrin nebo třeba Anopyrin. Co se týče biologie účinku, tak smysl to dává. Dokonce existují i observační studie, které efekt v rámci menší síly observačních studií potvrzují. Problém je v tom, že kyselina acetylsalicylová může mít i poměrně vážné nežádoucí účinky. Laika to možná překvapí, ale i Acylpyrin může ublížit. Z toho důvodu je na místě nejprve realizovat klinickou studii zaměřenou nejen na hodnocení účinnosti, ale i na bezpečnostní profil kyseliny acetylsalicylové v prevenci závažného průběhu COVIDu. Podle mého názoru je to hodně nadějné, na rozdíl od léků typu ivermektin nebo inosine pranobex bych takovou studii nepokládal za plýtvání prostředky na téměř beznadějný "módní" výzkum.
Jenže je reálná možnost, že zejména pacienty s vyšším rizikem závažného průběhu COVIDu může kyselina acetylsalicylová ohrozit nežádoucími účinky. Nemusí to být jen nežádoucí účinky samy o sobě, může jít třeba o komplikace v případě, že se dotyční nakazí a že budou mít závažnější průběh COVIDu. Při nekontrolovaném plošném nasazení toto riziko nemusíme poznat včas, v extrémním případě to nemusíme poznat vůbec. Z toho důvodu je na místě volat po klinické studii, zatímco volání po masivní sebeléčbě/prevenci je ve své nezodpovědnosti poněkud hloupé a nezodpovědné.
edit (6. 4., 12:40): Měl jsem upřesnit, že mám na mysli preventivní dlouhodobé užívání v očekávání možné nákazy. Použití kyseliny acetylsalicylové jako běžného léku ze skupiny analgetika/antipyretika v případě mírného COVID je něco, co vůbec nekomentuji.
Šlo by prosím rozvést možná rizika při užívání (v souvislosti s covidem, ne jen info z letáku)? Někoho to může zajímat medicínsky. Jiného ale třeba v případě, že se mu zdá reálné, že zamlčování zázračného léku je úmysl (i když ten pravděpodobně toto ani nebude číst :-().
OdpovědětVymazatZásadní problém jsou známá rizika (především poškození žaludeční sliznice a zvýšení krvácivosti). Je to trochu komplikováno tím, že malé antiagregační dávky (40 mg) jsou u nás na předpis, běžně prodejné jsou jen analgetické/antipyretické dávky (500 mg), takže rizika komplikací jsou vyšší než při běžné antiagregační terapii.
VymazatSpecifické komplikace v souvislosti s COVIDem jsou spíše spekulativní (např. komplikace spojené s tím, že se běžně používá heparin, vyšší riziko stresových vředů,..), nemusí vůbec existovat.
Stacyl (100mg) je volne. Mel jsem za to, ze se to nebere vubec kvuli Covidu.
VymazatPředpokládalo se, že podáváním antiagregační terapie v primární prevenci dojde k zabránění manifestace či snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění. To se sice prokázalo zejména v případě koronárních příhod, nicméně došlo ke zvýšené manifestaci nežádoucích účinků, a to dominantně v podobě krvácení do zažívacího traktu a cerebrovaskulárních krvácení, a nebyl prokázán celkový benefit pro pacienta
Stacyl ve fomrě enterosolventní až desítkám procent pacientů nefunguje. Nevstřebá se jim. Řešením pro ně je rozkousat tabletu v ústech, aby se porušil obal. Daleko jistější je 1/4 tablety Anopyrinu, ten funguje všem.
Vymazat100 mg jednou až dvakrát denně při kovidu a 14 dní po kovidu (kdy stále vidíme zvýšené riziko sraženin) není až zas takový risk. Už naše babičky braly Aspirin běžně. Samozřejmě lidé s vředovou chorobou a dalšími komplikacemi by toto užívat neměli a po dohodě s lékařem užijí jiný přípravek. Zdraví lidé by to rozhodně neměli užívat preventivně, když jim nic není.
Hovir sa v clanku o primarnej prevencii (tzn. pred ziskanim COVIDu) alebo sekundarnej (tzn. mam COVID a chcem zabranit jeho komplikaciam napr. v suvislosti s vyskytom tromboz)?
OdpovědětVymazatDakujem.
Studie, na kterou odkazuji, je spíše o primární prevenci, protože sleduje pacienty, kteří užívají kys. acetylsalicylovou chronicky. V případě probíhající infekce s vážným rizikem vzniku trombů je to spíše otázka heparinu (je to na řádnou rešerši, navíc jde o běžně podávaný lék).
VymazatDakujem za odpoved. Ja som sa vyjadril nepresne, skusim to este raz a lepsie :)
VymazatHypoteticka situacia - dostanem COVID a mam (aspon zatial) mierny priebeh na ktory mi staci domaca liecba. Aspirin 100mg dostanem v lekarni bez receptu a moja linia uvazovania je, ze ak si ho pocas domacej liecby nasadim, mozem za cenu (snad) malych rizik predist pripadnym (i zavaznejsim) komplikaciam.
Predpokladam teda, ze v clanku (mal som na mysli ten vas) mate tiez na mysli primarnu prevenciu, kde nie je jasne ci vobec COVID dostanem... Zaujimalo by ma, aky je vas nazor na taketo pouzitie ASA v sekundarnej prevencii.
Pokud budete mít COVID s mírným průběhem, tak si nejspíš nějaké analgetikum/antipyretikum vezmete. V tuto chvíli je ASA jeden z běžně používaných léků. Otázka, zda je v tuto chvíli lepší ASA, která působí i antiagregačně (ireverzibilní inaktivace destičkové COX2), než cokoliv jiného z této skupiny (inhibice COX2 je reverzibilní) je dle mého názoru otevřená pro klinickou studii.
Vymazat