Výsledek laboratorního testu slouží k potvrzení stanovené diagnózy, nikoliv k jejímu stvoření. Nebo ne?

 

Pokaždé, když prohlásí lékař něco jako: "Až do loňského roku platilo, že výsledek laboratorního testu slouží k potvrzení stanovené diagnózy, nikoliv k jejímu stvoření.",

zemře koťátko. 

 

Především by měl každý lékař vědět, že existují celkem běžné choroby, které se diagnostikují právě "jen" jako změny fyziologických parametrů. Nejde o nic výjimečného, například primární arteriální hypertenze, diabetes mellitus 2. typu nebo dyslipidémie. Existují dokonce i choroby, které se nemusí dlouhodobě nebo dokonce celoživotně projevovat jinak než jen jako změny laboratorních parametrů. Bohatým zdrojem takových diagnóz je hematologie, např. indolentní lymfomy nebo chronické lymfatické leukémie mohou mít tak mírný průběh, že správnou terapií je sledování nemocného, zda se náhodou jeho choroba nezhoršila do stádia, kdy je třeba terapeutického zásahu.

 

Čistě na základě laboratorního vyšetření jsou diagnostikovány některé vrozené poruchy. Zejména u chorob, na které se provádí novorozenecký screening, je zcela zásadní pro osud postiženého stanovit diagnózu "jen" laboratorně, ještě před rozvojem jakýchkoliv klinických projevů. Jiným příkladem, který zároveň demonstruje problematický charakter ostré hranice mezi chorobou a zdravím, je Gilbertův syndrom. Ten se ve své mírnější formě projevuje převážně jen vyšší hladinou bilirubinu a sklonem k dlouhověkosti pro pomalejší rozvoj aterosklerózy. V některých případech má nositel i obtíže, proto je Gilbertův syndrom oficiální překážkou např. služby v armádě.

 

Nakonec v případě infekčních chorob je asymptomatické přenašečství dobře známé (salmonely, vnímavější studeti/absolventi si z mikrobiologie pamatují příběh tyfové Mary). Je spíše filozofickou otázkou, zda asymptomatické přenašečství nazvat nemocí, ale jde o stav, který může vyžadovat intervenci nebo omezení, protože přenašeč může být nebezpečný. Tedy bez ohledu na označení, takový člověk není ve zcela stejném postavení jako zdravý. Je nějakým způsobem předmětem zájmu zdravotnictví.

 

Proto není pravdou, že by stanovení diagnózy jen na základě laboratorního vyšetření bylo něco nového. Naopak, jde o něco běžného.