Ve Wildenspuchu, v kantonu curyšském, se mezi 12. a 15. březnem r. 1823 odehrála tato hrůzná, hromadná sugesce deseti lidí: otce, dětí a služebnictva. Sugestorem byla Markéta. Několik dnů trval boj Markéty se satanem; konaly se modlitby, rozbíjení předmětů a vzájemné týrání, což vyvrcholilo poslední den, kdy Markéta shromáždila všechny ve svém pokoji a zvěstovala jim, že musí téci krev, aby bylo zachráněno mnoho duší, především duše jejího bratra Kašpara. Rozkázala přinést bratra Kašpara a řekla mu:
„Vidíš, Kašpare, zlý nepřítel chce tvoji duši.“
Přitom ho udeřila železným nástrojem do prsou a do hlavy, volajíc:
„Odejdi, Satane!“
Bratr Kašpar, ač zbrocen krví, vše bez odporu snesl. Při tom Markéta volala, že ďábel vystrkuje rohy hlavou a prsy Kašparovými. Ostatní to viděli s ní.
Pak se obrátil je své sestře Alžběte, která prohlásila, že je ochotna pro spásu Kašparovu zemřít. Hned nato ji Markéta udeřila do hlavy. Pak přišli na řadu Uršula Kündingová a Jan Moser, které několikrát uděřila do hlavy dřevěnou palicí při tom je těšila, že od toho nezemřou, ale že budou žít. Oba se z toho radovali, že jsou hodni pro Ježíše Krista tyto bolesti vytrpěti.
S touto krví se ale Markéta nespokojila a řekla, že k záchraně duší jí musí vytéci mnohem více. Všichni byli ochotni zemřít, ale Markéta jim odpověděla, že oni nemusí, že však musí zemřít sestra Alžběta. Alžběta souhlasila a řekla, že je připravena zemřít. Sama se několikrát udeřila palicí do hlavy, položila se napříč lůžka a prosila, aby ji zabili. Markéta sama ji tloukla kladivem do hlavy a vybídla Uršulu Kündgovou, aby Alžbětu dobila. Uršula Kündigová se však zdráhala, Markéta ji ujistila, že sestru třetí den vzkřísí. Bůh to žádá. Nato Kündigová vzala železný kyj a Alžbětu utloukla. Při tom Alžběta promlouvala:
„Dávám život za Krista,“
a neprojevovala žádné bolesti. Utlučení Alžběty se zúčastnili ještě dva jiní přítomní.
Markéta seděla vedle své umírající sestry na téže posteli a bila se do levé poloviny hlavy železnou tyčí, volajíc, že musí téci ješte více krve, a žádala Kündigovou, aby ji také tloukla železem do hlavy. Kündigová odmítala, pak ale svolila. Potom došlo k vrcholné scéně. Markéta nařídila, aby jí nožem udělali křížový řez na čele a kruhový řez na krku. Při tomto týrání Markéta volala:
„Bůh posiluj tvoji ruku!“
Pak nařídila, aby byla ukřižována. Zprvu se zdráhali, pak poslechli. Všichni se rozběhli a sháněli potřebné hřeby. Způsob ukřižování si sama řídila. Ulehla do postele, nohy a ruce jí byly přibity na podložená prkna, rovněž loketní klouby a oba prsy propíchnuty hřeby. Při tomto strašlivém mučení nedávala najevo ani stín bolesti, promlouvala k ostatním:
„Bůh posiluj tvoje rámě. Necítím žádné bolesti.“
Její tělo bylo pokryto ranami a řeznými ranami nožem. Po nějaké době žádala, aby jí byla roztříštěna hlava, což Kündigová společně s Moserem provedli.
Po tomto výjevu si Kündigová uvědomila, že dělala něco, co neměla, ale později ve vězení jako ostatní byla přesvědčena, že konala svou povinnost, že byla nástrojem, který zachránil řadu duší.
Podle K. Bimbaum: Psychopathologische Dokumente. Springer 1920, převzato z V. Vondráček: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Columbus 2012.
Žádné komentáře:
Okomentovat